Za slavnými rodáky: Tajemství krve objevil Janský náhodou

Původně chtěl být chirurgem, ale nakonec se z něj stal profesor psychiatrie. Právě při jednom ze svých psychiatrickým výzkumů náhodou objevil čtyři krevní skupiny. MUDr. Jan Janský, propagátor dárcovství krve, zemřel ve své černošické vile před více než 101 lety.
Jan Janský se narodil 3. dubna roku 1873 v Praze. Jeho otec byl smíchovský obchodník a v podnikání s mýdlem se mu dařilo natolik, že mohl rozjet i tovární výrobu. Jan byl prvorozený syn, později se manželům Janským narodily ještě další dvě děti – Rudolf a Ada. Ta se později stala manželkou československého ministra financí dr. Aloise Rašína. Protože rodina byla dobře finančně zajištěna, mohla dětem dopřát nejen vysoké vzdělání, ale podporoval je i v rozvoji jejich zájmů. Jan například rád jezdil velocipedu, věnoval se cizím jazykům.
Jan nejprve absolvoval smíchovské gymnázium, poté nastoupil na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po pěti semestrech odjel na studijní pobyt do Innsbrucku. Studium medicíny úspěšně dokončil v roce 1898. Ve stejném roce se oženil.
Po promoci se Janský stal nejdříve externistou na klinice vnitřních chorob profesora Emericha Maixnera, kde však pracoval pouze do června 1898. V listopadu byl přijat na psychiatrickou kliniku profesora Kuffnera, jedné z nejvýznamnějších osobností české psychiatrie, kterého si Janský velice vážil.
Během první světové války nastoupil do služby jako lékař na frontě. Po skončení války nastoupil na místo přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze. Až v roce 1921 se sám stal řádným profesorem psychiatrie. V létě téhož roku strávil několik dní o na statku Kotlářka v Košířích. Právě tam ho postihl srdeční záchvat a byl odvezen do své vily v Černošicích, kde 8. září ve věku pouhých 48 let zemřel.
Jako psychiatr se od počátku své lékařské praxe zabýval vztahem mezi srážlivostí krve a duševními poruchami. Při záchraně jedné z pacientek, která se pokusila o sebevraždu, provedl úspěšně oficiálně zakázanou transfuzi krve. V roce 1905 se dozvěděl, že praktický lékař v Černošicích při podobném zákroku neuspěl, i když dítěti podal krev matky. Janský se domníval, že vlastnosti krve mohou být závislé na duševním zdraví člověka. V případě sebevraždy byl dárcem psychicky vyrovnaný muž, zatímco v Černošicích žena šílená úzkostí. Po několikaletém výzkumu a prozkoumání více než tří tisíce vzorků dospěl k závěru, že žádná spojitost mezi těmito dvěma jevy neexistuje. Nicméně objevil přitom, vlastně tak trochu náhodou, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do 4 základních skupin, které označil římskými číslicemi.
Janský během svého výzkumu netušil, že již několik let před ním vídeňský patolog Karl Landsteiner (1868–1943) definoval tři skupiny krve, za což získal v roce 1930 Nobelovu cenu. A právě jemu také vděčíme za dnes známé označení krevních skupin A, B, AB a 0.
V Čechách byly Janského pokusy až do 20. let prakticky neznámé, „objeven“ byl díky Američanům, kteří mu přisuzovali prvenství na úkor Landsteinera, a Švédům, kteří o něm referovali na VI. Mezinárodním chirurgickém kongresu. Janskému proto v roce 1921 přiřkla americká lékařská komise roce prvenství v objevu krevních skupin.
V Černošicích byla po Dr. Janském pojmenována ulice. Postaveny zde byly dva zcela totožné domy v neorenesančním stylu. Dům s č. p. 397 si nechal postavit MUDr. Jan Janský a sousední rohový s č.p. 498 příbuzensky spřízněný JUDr. František Braun. Oba domy byly projektovány smíchovskou stavební firmou Josefa Bečky a postaveny ve stejném časovém rozmezí – od října 1903 do června 1904.