Přejeme veselé Velikonoce všem školákům, učitelům i nepedagogickým pracovníkům škol.
Velikonoce den po dni
Škaredá nebo také Sazometná středa připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína. O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by se totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v celém dalším roce.
Zelený čtvrtek: Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli zase postit a jíst pouze zeleninu.
Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské.
Bílá sobota je přesně ten správný čas pro přípravu pomlázky a vajíček. Na Bílou sobotu bývá v kostelích ticho, neslaví se mše. Křesťané oplakávají Ježíše Krista, ležícího v hrobě. O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná. V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše.
Boží hod velikonoční: V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána. Na Boží hod se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.