Pololetí školní docházky, kterou výrazně poznamenala pandemie covidu, vyvrcholí zcela standardně: vysvědčením s klasickými známkami. Slovní hodnocení většina ředitelů škol například v dolním Poberouní odmítla. Informoval o tom nezávislý poberounský občasník Naše noviny.
Do škol už dlouhé týdny chodí zlomek dětí, až na výjimky jen prvňáci a druháci – ostatní jsou se svými učiteli a spolužáky ve spojení prostřednictvím internetu. Jak taková distanční výuka mnohdy vypadá, jak často vypadává zvuk či obraz, jak se daří zvláště těm menším udržovat před obrazovkou počítače pozornost, by mohli dlouze vyprávět kantoři i rodiče. Dá se v těchto podmínkách objektivně posoudit a »ocenit«, co se žáci opravdu naučili, jak zvládli výuku předepsanou osnovami na právě skončené pololetí? Ministerstvo školství na začátku ledna doporučilo školám hodnotit své svěřence slovně. Takže…? „V naší škole jednoznačně převládl názor hodnotit známkami,“ sdělil ředitel ZŠ Dobřichovice Bohuslav Stejskal. „Rozhodnout se pro kvalitní slovní hodnocení v lednu je pozdě. Úzce souvisí se stylem výuky, vyžaduje mnohem delší přípravu a jsou třeba jiná kritéria sběru podkladů. Slovně hodnotit lze také až po dohodě s rodiči. Že budu hodnotit slovně, by se mělo vědět už na začátku školního roku. Nicméně dle potřeby píšeme ještě do Bakalářů slovní doplnění známky,“ dodal. Škola podle Stejskala může hodnotit mnoha způsoby, ale v této době žádný nedokáže objektivně hodnotit výkony žáků. „Otázkou proto je, zda by za současné situace nebylo rozumnější hodnocení za pololetí neprovádět,“ přemítá ředitel dobřichovické základky. „Tedy s výjimkou žáků devátých tříd – ti přece jen chodili do školy na prezenční výuku o něco déle než ostatní ročníky, a navíc je dost pravděpodobné, že k jejich pololetnímu vysvědčení se bude nějakým způsobem přihlížet při přijímacím řízení.“ Klasického »víza« se známkami se v pololetí dočkají i žáci ZŠ Řevnice. „Poté, co ministerstvo školství vydalo 4. 1. doporučení, udělali jsme anketu mezi učiteli, jak na tom jsou a zda si troufnou na základě hodnocení, které mají, dát dětem známku na vysvědčení,“ řekl ředitel Tomáš Řezníček. „Navzdory tomu, že výuka nebyla jednoduchá, naprostá většina učitelů známky na vysvědčení dát zvládne. Jsou schopni si za svou prací stát, nemají pocit, že výsledek by byl nějak zásadně ovlivněn výukou na dálku.“ Řevničtí prvňáci a druháci tedy dostanou vysvědčení přímo do ruky, ostatní elektronicky. Po návratu do školy jim ho pak třídní kantoři předají i osobně. „Nedovedu si představit, jak při tak velkém množstí žáků, které mají ve třídách, nutit učitele ke slovnímu hodnocení – jak doporučuje ministerstvo. Vlastně to ani nedává smysl,“ dodal Řezníček. Za »tradičně velmi přínosný«, myšleno ovšem ironicky, označila ministerský manuál také Šárka Koláčková, která v ZŠ Karlštejn učí žáky první třídy. „Svoje prvňáčky budu hodnotit klasicky, tedy známkami,“ uvedla. „Je to jejich první vysvědčení a chtějí vidět jedničky, které dostanou. Mají z nich radost, určitě větší než ze slovního hodnocení,“ doplnila s tím, že ke každému vysvědčení přiloží dopis, v němž zhodnotí první pololetí, napíše, co se dětem dařilo, co se naučily, kde je třeba trochu přidat. Podobně prý to budou dělat i kolegyně v ostatních třídách. „Zároveň jsem rodičům nabídla možnost konzultace přes Microsoft Teams nebo telefonicky. Většina tuto nabídku uvítala,“ doplnila Koláčková. V zadnotřebaňské málotřídce klasifikaci doplní stručným slovním hodnocením. Přihlížet budou k období, kdy žáci byli přítomni ve škole, k tomu, jakým způsobem pracují v době distanční výuky, jaké si při ní vytvořili studijní návyky a osvojili »digitální kompetence«. „Organizaci výuky možná nemáme tak komplikovanou, jako na okolních školách, jako málotřídka jsme se distančně on-line vzdělávali jen na podzim,“ okomentoval to ředitelka školy Tereza Macourková. „Díky drobnému ústupku vlády, jež umožnila osobní konzultace s žáky a možnost nástupu ročníku, který se vzdělává společně s druhým, máme ve škole od 18. listopadu 1.- 3. ročník a žáci 4. i 5. ročníku docházejí několikrát za týden na individuální konzultace s třídní učitelkou. I díky tomu máme dost podkladů pro klasifikaci,“ vysvětlila. Zato v soukromé Naší škole Liteň známkovat nebudou. „Od založení školy dáváme dětem vysvědčení se slovním hodnocením, takže současná situace, kdy jsou školy k tomuto způsobu zpětné vazby tlačeny i z oficiálních míst, nás nikterak nezaskočila,“ potvrdil zástupce ředitelky Jan Jícha. „Ano, psát každému žáku v každém předmětu jeho konkrétní úspěchy a slabiny dá mnohonásobně víc práce, než všem nasázet známky, ale informační hodnota je naprosto nesouměřitelná. Změnit naráz známky na slovní hodnocení ve všech školách by ale určitě vhodné nebylo. Je potřeba se ho naučit psát i číst, zvyk je železná košile a stává se, že vás rodič pochválí za pěkné slohové cvičení, ale pro jistotu se zeptá, co je to za známku, protože to nepochopil,“ uzavřel. Miloslav FRÝDL