Hlásnotřebaňan Ferdinand Josef Šedivý výrazně vstoupil do života dramatika a básníka Henrika Ibsena (1828-1906), nejvýzna
mnější osobnosti severské literatury, a největšího norského skladatele Edvarda Griege (1843-1907).
Ferdinand Giovanni Schediwy, norský dirigent, skladatel, varhaník a pedagog, se narodil 4. června v Hlásné Třebani. Vystudoval pražskou konzervatoř, hrál na housle a na podzim roku 1826 byl pozván do Bergenu, aby oživil tamější hudební prostředí. Volba padla na Šedivého především proto, že byl všestranný hudebník. Zástupci hudební scény v Bergenu, který byl tehdy předním střediskem norské kultury, chtěli získat člověka, který má potřebné umělecké kvality, ale jehož angažmá nebude příliš finančně nákladné.
Nedlouho po svém příjezdu do Bergenu se stal Šedivý ústřední postavou tamního hudebního světa. Již od roku 1827 zastával funkci dirigenta Bergen Philharmonic Orchestra tehdy zvané Harmonie, v níž setrval až do roku 1844. Repertoáru tehdy dominovaly skladby Haydna, Mozarta a Beethovena.
Šedivý komponoval a současně nabízel lekce hry na housle, klavír a zpěv. Byl plně vytížen a uznáván. V Bergenu se proto rozhodl usadit natrvalo a v roce 1832 se zde i oženil.
Na hodiny zpěvu k němu docházel i malý Edvard Grieg, později nejznámější norský skladatel, který měl velký význam pro budování norské národní identity během 19. století. Je dokonce považován za největšího norského skladatele vůbec. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby.
Grieg si jako desetiletý zanesl do svého památníku kresbu svého učitele hudby „böhmisch Schedewy“ a píše o něm i ve svých pamětech.
Šedivý byl nejen šéfem orchestru a sboru filharmonické společnosti, ale i jednou z opor zdejšího nově vzniklého chrámu kultury. Na Národní scéně v Bergenu se přitom setkal s další významnou osobností Norska. V polovině 19. století zde totiž začínal svou uměleckou kariéru Henrik Ibsen. Šedivý se tak stal prvním, kdo zkomponoval hudbu k jeho dvěma hrám.
V roce 1851 byl teprve třiadvacetiletý Ibsen jmenován dramaturgem a režisérem nově vzniklého Norského divadla v Bergenu (Det norske Theater). „Tehdy mladičký Ibsen se zavázal smlouvou s divadlem, že bude dodávat nejméně jednou ročně jedno své nové drama. Publikum vyžadovalo dle zvyku hudební doprovod ke hrám, a tak se Ibsen obrátil se žádostí o spolupráci ke skladateli tehdy v Bergenu nejpopulárnějšímu, k Johanu Ferdinandu Schediwemu,“ píše v časopise Harmonie Ladislav Řezníček. Bylo to v roce 1856 kdy hlásnotřebaňský rodák napsal scénickou hudbu pro Ibsenovu hru Slavnost Solhaugenu.
V roce 1847 se stal katedrálním varhaníkem a kantorem, kterým byl až své smrti. Giovanni Schediwy byl v Bergenu vyzdvihován především pro svou všestrannost. Ta se odráží i v jeho skladbách, které komponoval pro využití v kostele, na jevišti, pro školní zpěv, mužský sbor či taneční zábavy. Šedivý zemřel ve své nové vlasti 12. října 1877.
Hlásnotřebanští nyní svému asi nejslavnějšímu rodákovi odhalili pamětní desku.
Do Hlásné se dostanete vlakem z Berouna, vystoupit musíte ve stanici Zadní Třebaň a přejít lávku pro pěší přes Berounku. Pamětní desku najdete na návsi u kapličky.